Conjugación de obstar

Conjugación de obstar [v.]

infinitivo
presente

-obstar

indicativo
presente

yoobsto

obstas

élobsta

nosotrosobstamos

vosotrosobstáis

ellosobstan

imperfecto

yoobstaba

obstabas

élobstaba

nosotrosobstábamos

vosotrosobstabais

ellosobstaban

pretérito

yoobsté

obstaste

élobstó

nosotrosobstamos

vosotrosobstasteis

ellosobstaron

futuro

yoobstaré

obstarás

élobstará

nosotrosobstaremos

vosotrosobstaréis

ellosobstarán

subjuntivo
presente

yoobste

obstes

élobste

nosotrosobstemos

vosotrosobstéis

ellosobsten

futuro

yoobstare

obstares

élobstare

nosotrosobstáremos

vosotrosobstareis

ellosobstaren

imperfecto

yoobstara

obstaras

élobstara

nosotrosobstáramos

vosotrosobstarais

ellosobstaran

imperfecto 2

yoobstase

obstases

élobstase

nosotrosobstásemos

vosotrosobstaseis

ellosobstasen

condicional
presente

yoobstaría

obstarías

élobstaría

nosotrosobstaríamos

vosotrosobstaríais

ellosobstarían

imperativo
presente

(yo)/

(tú)obsta

(él)obste

(nosotros)obstemos

(vosotros)obstad

(ellos)obsten

gerundio

-obstando

participio

-obstado

Abrevaciones

f.p. feminino plural

f.s. feminino singular

m.p. masculino plural

m.s. masculino singular

sing. singular

plur. plural

adj. adjectivo

n. substantivo

v. verbo